Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních korporací

Ing. Radek Pivoňka

S novou právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014, tedy zejména se zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „NOZ“) a zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), se v českém právním prostředí objevilo hodně změn. Ačkoliv tyto nové právní normy platí již dva roky, tak zřejmě asi ještě nějakou dobu potrvá, než si všechny podstatné změny všichni zcela uvědomí. Tento článek by tak měl pomoci při orientaci v nové úpravě odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací, tedy bývalých obchodních společností. Podívejme se na jednotlivé podstatnosti:

 

1. Péče řádného hospodáře a podnikatelský úsudek

Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře je stanovena v § 159 NOZ. Nově však tato povinnost dopadla nejen na členy statutárních orgánů obchodních korporací, ale i na členy jakéhokoliv voleného orgánu, tedy i např. na členy orgánů neziskových společností včetně spolků. Povinnost péče řádného hospodáře je definována jako výkon funkce s potřebnou loajalitou, znalostmi a pečlivostí.
Dle ustanovení § 51 ZOK, které zavádí tzv. pravidlo podnikatelského úsudku, které je v zahraničí známé pod pojmem „business judgement rule“. Tedy, že jedná „pečlivě s potřebnými znalostmi“ ten, kdo s přihlédnutím k okolnostem v dobré víře jedná následně takto:

a) loajálně
b) v obhajitelném zájmu obchodní korporace
c) informovaně

 

Pokud tedy člen statutárního orgánu dodrží výše uvedené podmínky, nebude vystaven postihu za porušení péče řádného hospodáře ani tehdy, pokud jeho jednání nevede k prospěchu korporace. Nejedná se tedy o odpovědnost za výsledek.

 

2. Obrácení důkazního břemene

Zda však člen statutárního orgánu plní řádně svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, je tento člen nucen vždy sám prokazovat, protože podle § 52 odst. 2 ZOK, tedy pokud je sporné, zda člen statutárního orgánu jednal s péčí řádného hospodáře. Podstatné je, že důkazní břemeno nese právě tento člen.
Je tedy nezbytné, aby si každý člen statutárního orgánu pamatoval informace, ze kterých vycházel při svých rozhodnutích a mohl tak následně prokázat, že jednal podle své nejlepší vůle a zejména v zájmu korporace.

 

3. Ručení za závazky korporace při porušení péče řádného hospodáře

Ustanovení § 159 NOZ upravuje nikoliv jen povinnost jednat s péčí řádného hospodáře pro všechny členy volených orgánů, ale také zakládá odpovědnost těchto členů ve vztahu ke všem třetím osobám. Tato odpovědnost je prakticky dána ve třech případech:
a) člen voleného orgánu byl povinen nahradit škodu korporaci vzniklou v souvislosti s výkonem funkce,
b) škodu korporaci nenahradil
c) třetí osoba (věřitel) se nemůže domoci plnění závazku na korporaci. V takovém případě příslušný člen voleného orgánu (např. jednatel korporace) bude věřitelům společnosti ručit celým svým majetkem za splnění jejích závazků.

 

4. Povinnost vydat prospěch

Kromě povinnosti nahradit korporaci újmu, kterou člen statutárního orgánu korporace způsobí v souvislosti s výkonem své funkce, je podle § 53 ZOK povinen rovněž vydat korporaci prospěch získaný takovou činností. Není-li vydání prospěchu možné, musí člen orgánu nahradit tento získaný prospěch v penězích. Tak se může stát např. v případě uzavření nevýhodné smlouvy s obchodní korporací ve které bude člen orgánu osobně zainteresován.

 

5. Insolvence a odpovědnost statutárního orgánu za úpadek korporace

Nejspíše nezávažnější změny doznala odpovědnost za odpovědnost statutárního orgánu za úpadek korporace. Jelikož je dle ZOK možné založit např. s.r.o. s vkladem společníka ve výši 1,- Kč, bylo podle zákonodárce nutné zpřísnit odpovědnost členu statutárních orgánů v případech, kdy jejich jednání vede až k úpadku společnosti. Každý člen statutárního orgánu je tedy nyní osobně odpovědný za finanční zdraví obchodní korporace, kterou řídí. Pokud ji neodborným výkonem funkce přivede k úpadku, bude osobně odpovědný, a to i vlastním majetkem.

 

5.1. Vydání prospěchu

V případě, že člen statutárního orgánu si je vědom nepříznivé ekonomické situace v korporaci a přesto neučiní vše potřebné a rozumně předpokládané k odvrácení insolvenčního řízení, je podle § 62 ZOK povinen vydat na výzvu insolvenčnímu správci veškerý prospěch, který v souvislosti s výkonem funkce získal, a to za období 2 roků zpětně od právní moci rozhodnutí o úpadku korporace. To se uplatní i na bývalé členy statutárního orgánu, jejichž výkon funkce přivedl korporaci k úpadku.

Rozsah vydání prospěchu pak bude nyní spočívat nejen ve vydání všech plnění dle smlouvy o výkonu funkce, ale i tzv. jiného prospěchu získaného od korporace, kterým může být např. poskytnutí služeb. Pokud v takovém případě nebude vydání prospěchu možné, je nutné jej dle § 62 odst. 2 ZOK nahradit v penězích.

 

5.2. Ručení za dluhy korporace při úpadku

Vedle vydání veškerého prospěchu za období až dvou let zpětně, je zásadním aspektem odpovědnosti dle § 68 ZOK ručení členů statutárního orgánu obchodní korporace, a to i bývalých, za dluhy korporace při splnění následujících podmínek:
a) bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku;
b) člen, a to i bývalý, statutárního orgánu věděl nebo měl a mohl vědět, že obchodní korporace je v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné; a
c) o zákonném ručení členů rozhodne soud na návrh věřitele nebo insolvenčního správce.
Toto ustanovení se nepoužije na tzv. krizový management, tedy osoby, které byly do funkce statutárního orgánu prokazatelně ustaveny za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace obchodní korporace a svou funkci vykonávaly s péčí řádného hospodáře.

 

5.3. Diskvalifikace z výkonu funkce

Pokud statutární orgán svou činností přivodí úpadek korporace, případně svou nečinností či neodborným výkonem funkce neučiní opatření, aby úpadek korporace odvrátil, může v insolvenčním řízení soud na návrh, avšak i bez návrhu, diskvalifikovat příslušného člena statutárního orgánu z výkonu funkce. Diskvalifikací člena statutárního orgánu se rozumí nucené vyloučení z výkonu funkce ve všech obchodních korporacích, a to na dobu až deseti let.

 

6. Závěr

S ohledem na výše uvedené lze tedy shrnout, že nová úprava přinesla podrobnější úpravu péče řádného hospodáře a zavedla nové pravidlo podnikatelského úsudku.
Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních korporací za řádný výkon funkce je nyní přísnější. Nejzávažnější postihy pak hrozí v případě, kdy statutární organ přivede korporaci k úpadku. V takovém případě mimo jiné ručí za dluhy korporace vlastním majetkem.  
Tato nová úprava a přísnější odpovědnost zvýšila potřebu po odborném a kvalifikovaném posouzení, kterým člen statutárního orgánu případně musí prokazovat, že svou funkci vykonával řádně. V případě pochybností to totiž bude právě on, kdo bude muset prokázat, že jednal s náležitou péčí. Nebude-li schopen řádný výkon funkce prokázat, vystavuje se riziku přísných postihů. Vždy proto bude se při důležitých rozhodováních z pozice statutárního orgánu korporace poradit se s odborníkem.

Praha, 21.1.2016
Autor je předsedou představenstva společnosti Companies and Offices, a.s.


Potřebujete více informací? Neváhejte nás kontaktovat na našich klientských linkách Praha: 721 145 145, Brno: 602 181 182, nebo zašlete Váš dotaz prostřednictvím kontaktního formuláře.

Nepřehlédněte!

Novinka

Počet prodaných firem

643

Aktuality


Někteří úspěšní lidé přicházejí na chuť svěřenským fondům

Někteří úspěšní lidé přicházejí na chuť svěřenským fondům. Znamenají, že něco je "ničí". I to už lze zařídit.
více...

Mohou vám velice pomoci. Víte o nich?

1.12. 2016 V zahraničí jsou velice oblíbené. Svěřenské fondy (trusty).
více...

Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních korporací

21.01.2016 00:25:20 S novou právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014, tedy zejména se zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „NOZ“) a zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), se v českém právním...
více...

další novinky...